Z Livingstonu po řece Rio Dulce

Notná dávka romantiky v několika porcích, tak lze označit výlet lodí do guatemalského Livingstonu a z něj po Rio Dulce ke koloniální pevnosti San Felipe. Livingston, do kterého nevede žádná „suchá“ cesta, je malé město na východě Guatemaly, středisko kultury etnika Garífunů. Při plavbě po Rio Dulce lze pozorovat pozoruhodné ekosystémy, ptačí kolonie a „kolové osady“ vystavěné částečně na vodě. Mohutný hrad/pevnost San Felipe (památka UNESCO) byl v koloniální době zbudován na obranu před piráty.

Do Livingstonu jedině po vodě

Město Livingston se nachází ve východní Guatemale, na břehu Honduraského zálivu, do nějž ústí řeka Rio Dulce. Kuriozitou města je, že do něj vedou jen vodní cesty: přes oceán z Puerto Barrios podél pobřeží, z přístavu Punta Gorda, anebo po řece Rio Dulce ze stejnojmenné osady. Další možnost je cesta z Punta Gorda v Belize.

„Příměstská“ doprava oceánem

Lodě a trajekty z Puerta Barrios vyplouvají celý den z městského přístavu Muelle Municipal. Cesta podél pobřeží Atlantiku do Livingstonu trvá asi 40 minut.

Guatemala, Livingston, levný hotel La Casa Rosada

Ubytování stylové a levné

Ubytování v Livingstonu lze sehnat velmi levně. Je možno využít on-line rezervační systémy. Kdo nemá žádnou rezervaci, dostane tipy v turistické kanceláři v přístavu. Mají tam seznam všech ubytovacích zařízení v Livingstonu.

Kdo chce zažít něco romantického, může zvolit nocleh v hotelu La Casa Rosada. Je postaven přímo u moře, částečně na kůlech ve vodě. Jediným nepohodlím jsou společná hygienická zařízení. Lůžko v dormitory stojí necelé dvě české stovky, dvoulůžkový stylový pokoj s moskytiérami a ventilátorem za dvojnásobek. V hotelu je směnárna, restaurace, bar, terasa na vodě, zahrada, v celém komplexu wifi zdarma. Romantiku musí pocítit snad i ti nejzapřísáhlejší cynici.

Město má přívlastek „garífunské“

V Livingstonu žije pestré společenství Garífunů, Mayů a Hispánců. Garífunové jsou potomci černých otroků, kteří byli koncem 18. století přiváženi do střední Ameriky z Ostrova svatého Vincence, a místních indiánů. Garífunové žijí v na karibském pobřeží Belize, Guatemaly, Hondurasu, Nikaraguy a USA.

V Livingstonu, který je kulturním střediskem etnika, se každoročně pořádá „den Garífunů“, což je masová multikulturní oslava jejich tradic. V ulicích města se tančí, zní bubny a hudba v domorodých rytmech sarabandy a punty.

Livingston: Místo dobrého jídla a hudby

Livingston není velké město a dá se docela dobře projít pěšky. Strmá ulice od přístavu ústí na Calle Principal. Cesta vzhůru není nijak „chvatná“, protože už v ulici od přístavu je množství gastronomických lákadel.

Na Calle Principal, hlavní ulici města, je nápor na chutě návštěvníků ještě vyšší. Nejsou to jen všemožně obložené takos a velmi chutné smažené taštičky, ale také mořské plody, hlavně krevety. Jídlo se prodává v restauracích i ve stáncích na ulici.

Ulice se nevyprazdňují ani večer. Z mnoha míst zní etnická hudba, reggae, jazz… Společnost se večer schází také na jedné ze dvou pláží.

Upozornění: Voda z veřejné sítě není pitná. Důkazem pravdivosti jsou místní, které je v ulicích vidět s galony pitné vody z obchodu. Je velice levná. Ubytovací zařízení mají pro pasanty kapsle s pitnou vodou zdarma.

Guatemala, vyhlídková loď na cestu po Rio Dulce

Po řece proti proudu do vnitrozemí

Lodě z Livigstonu po Rio Dulce odjíždějí dvakrát denně. V případě zájmu pomohou s rezervací jízdenky recepční v ubytovacím zařízením. Na palubě nejsou jen zájemci vyhlídkovou jízdu, ale i různá domorodá společnost cestující z města.

Kromě pravidelných plaveb pořádají vyhlídkové jízdy i různí menší lodní dopravci. I v tomto případě poradí v informační kanceláři.

Národní park kolem Sladké řeky

Řeka Rio Dulce (Sladká řeka) ústí do Karibského moře. Výlet proti jejímu proudu je úchvatným zážitkem. Řeka protéká úzkým jezerem El Golfete, níž proti proudu stojí hrad/pevnost San Felipe.

Lokalita po obou březích byla v roce 1955 vyhlášena chráněnou oblastí Río Dulce National Park. Důvodem chránění je velkolepá scénická krása a biotop ohrožené fauny. Koridor národního parku je 43 kilometry dlouhý. Nachází se v něm:

202 druhů ptáků,
44 druhy obojživelníků,
87 druhů plazů,
128 druhů savců.

Kolové stavení na Rio Dulce. Kanoe není před domem, obyvatelé zřejmě jeli za obchodem.

Kanoe zaparkované před domem

V souladu s přírodou žijí na březích řeky v kolových osadách nebo staveních Garífunové a další indiánská etnika.

Tak, jako před našimi domy parkují automobily, zde to jsou kanoe – motorové i ručně dlabané. Domorodci se na nich mimo jiné vydávají k výletním lodím a nabízejí cestujícím čerstvě ulovené ryby, anebo ozdobné „cetky“.

Guatemala, pevnostní hrad Castillo de San Felipe de Lara.

Castillo de San Felipe: Říční cestu chránil řetěz

V místech, kde Río Dulce vtéká do jezera El Golfete, stojí pevnostní hrad Castillo de San Felipe de Lara. Hrad byl zbudován v roce 1644 na ochranu přístavu San Antonio de las Bodegas na jižním břehu jezera Izabal před útoky anglických pirátů. Zajímavým opatřením byl řetěz od pevnosti na druhý břeh, kterým se po setmění uzavíral průchod podél řeky a po vodě.

Pevnost je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a je oblíbenou regionální i mezinárodní turistickou zajímavostí.

Guatemala, Rio Dulce, jeden z nejdelších mostů ve střední Americe.

Výlet končí pod mostem

Výlet končí v přístavní osadě Rio Dulce, u nějž se přes řeku klene jeden nejdelších mostů ve střední Americe.

Z Rio Dulce jezdí autobusy – například do města Flores (Santa Elena).

Z garífunského Livingstonu po řece Rio Dulce