Nikaragua: Co vidět, poznat a prožít při cestě do země

Nikaragua je turisticky velmi atraktivní země. Protože má solidní turistickou infrastrukturu a je všeobecně označována za bezpečnou, lze do ní cestovat i bez cestovní kanceláře – „na vlastní pěst“. Jaká místa v Nikaragui stojí za poznání? Do kterých oblastí se vydat? Jak se po zemi pohybovat? Co může cestovatele překvapit? A jaké suvenýry si ze země přivézt?

V Nikaragui se jezdí na jih země

Veškerá turistická infrastruktura se nachází na jihu Nikaraguy, což je patrné z mapy na obrázku. Cestování do severních oblastí země je málo obvyklé. Nejen turistické průvodce, ale například i české ministerstvo zahraničních věcí cestu do severních oblastí označuje za méně bezpečnou a nedoporučuje ji.

Nikaragua. Typický chicken, kuřecí autobus na místní lince Rivas - Managua. — Nikaragua. Typický chicken, kuřecí autobus na místní lince Rivas – Managua.

Chicken bus, kuřecí autobusy

Vnitrostátní doprava na kratší vzdálenosti je v Nikaragui zajišťovaná vyřazenými typickými autobusy, které v USA slouží jako školní. Tyto vozy jezdí na vnitrostátních linkách po celé střední Americe.

Nejsou nijak zvlášť pohodlné – jedna řada dvojsedadel, druhá se sedadly pro tři cestující, polstrování jen jednoduché, klimatizace žádná. Zato výkonné reproduktory, z nichž se neustále line hlasitá středoamerická hudba.
Doprava jimi se praktikuje tak, že cestující nastoupí, zaujmou místa a až teprve za jízdy kabinou prochází průvodčí a prodává jízdenky. Zastávky průvodčí hlasitě vyvolává.
Cílové stanice jsou vypsané nápadným písmem na čelním skle nebo nad ním.
Autobusy nemají jednotný lak, ba právě naopak – každý je nastříkaný podle fantazie majitele/provozovatele, často se na nich vyskytují náboženská hesla, která mají chránit před dopravním nebezpečím.
Autobusy jsou velmi často přeplněné: na sedadlech sedí minimálně o jednoho víc, než pro kolik lidí jsou určeny, ostatní stojí v uličce, zavazadla se dávají na střechu (rovnají a zabezpečují je k tomu určení nakladači).

Protože autobusy zajišťují spojení mezi vesnicemi a městy, často s lidmi cestují i zvířata a drůbež, které venkované nakoupili nebo ve městě hodlají prodat. Proto si autobusy vysloužili přezdívku chicken, kuřecí autobusy. Tak toto naprosto běžné označení alespoň vysvětlují místní. Termínu chicken bus užívají i turistické bedekry.

Hygienická a sociální zařízení v Nikaragui

V Nikaragui, stejně jako ve všech zemích střední Ameriky, platí na toaletách, že se použitý papír nevhazuje do mísy, ale odkládá se do přistavených košů. Aby lidé nezapomínali, bývají na toaletách informační nápisy. Cestovatelé toto opatření znají i z jiných míst, hlavně na jihu Evropy. Je to z důvodu menší průchodnosti odpadních trubek.

Voda z kohoutku je pitná, kdyby nebyla, je to u zdroje oznamováno – písemně (španělsky, anglicky) a ještě piktogramem. V takovém případě mají ubytovaní k dispozici kapsle s pitnou vodou (zdarma). Nepředpokládá se, že si turista z kapsle naplní svou příruční lahev. Nápoje jsou všude k mání a jsou velice levné.
Pro použití elektrických zásuvek je třeba redukce. Elektrické napětí je 110 V a zásuvky jsou uzpůsobeny pro zástrčky s plochými konektory. Redukce lze koupit už v Česku.
Internetové připojení (wifi) je v ubytovacích zařízeních standardem. Ve městech fungují internetové kavárny.

Nikaragua, Ometepe. Koše na separovaný komunální odpad.

Třídění odpadu

V Nikaragui velmi dbají na ochranu životního prostředí. Hlavně na turisty navštěvovaných místech jsou koše na separování komunálního odpadu. Nejčastěji jsou vidět v národních parcích, v lokalitách, kde jsou realizovány projekty financované Evropskou unií nebo na soukromých pozemcích.

Nikarague,San Juan Del Sur. Pouliční divadlo při příležitosti nadcházejících Velikonoc.

Fiesty, oslavy, festivaly

Nezapomenutelným zážitkem je divácká účast na nějaké z mnoha místních fiest: u příležitosti církevních svátků (zejména Velikonoce, Vánoce, Památka zesnulých, svátky místních patronů), coridy, karnevalové průvody, taneční představení a mnoho dalších.

Protože je cestování do Nikaraguy nejvhodnější koncem zimy a na jaře, je velká šance „trefit se“ do období karnevalů (v masopustu) a do doby před velikonoční, která je v celé střední Americe prožívána skutečně spontánně a procítěně.

O konání nějaké fiesty v době pobytu je nejlepší informovat se hned po příjezdu v turistickém centru v konkrétní destinaci.

Při důkladné domácí přípravě lze natrefit na webové stránky cestovních kanceláří, které se specializují na „fiestovou“ turistiku. Podle nich se dá zjistit doba a místo konání různých oslav a podle toho případně naplánovat dobu pobytu v okolí.

Hamaky jsou oblíbeným suvenýrem z Nikaraguy. Granada.

Suvenýry, které stojí zato koupit

Nejlepším místem k nákupu skutečně originálních nikaragujských výrobků je „multi“ řemeslná tržnice v Masaye.

Hamaky: Velmi žádané jsou nikaragujské houpací sítě hamaky (ty lze za dobrou cenu koupit i jinde než v Masaye). Jsou spolehlivě vyrobené, pevné a krásné na oko. Ale pro skutečně turistické využití moc vhodné nejsou, protože jsou z přírodních vláken, a tedy do batohu těžké. S moderními odlehčenými výrobky nesrovnatelné. Ale jako památka nebo dárek jsou velmi dobrou volbou.
Rum (ron). Nejdřív je třeba zjistit, kolik alkoholu lze ze mě vyvézt (záleží na tom, do jaké další země turista cestuje či zda se už vrací do EU). V Nikaragui se vyrábí velké množství rumů pro nás neznámých značek. Proto je možná vhodnější zaměřit se na nějaké neznámé, aby byl suvenýr originální. Přivézt rum, který se u nás dá docela běžně koupit, to ztrácí na půvabu. (Při cenách rumu je možno klidně nějaký koupit a vyzkoušet ještě v zemi).
Keramika. V málokteré zemi na světě se vyrábí tak kvalitní, a přitom s ohledem na úroveň i levná keramika jako Nikaragui. Zejména v regionu Masaya a v okolí Granady. Dokonalé tvary, poctivé zpracování, originální dekory vytvořené jen tradičně – engoby, barvítka, glazury (nikoliv nátěry „za studena“). Užitná i dekorační keramika té nejvyšší estetické hodnoty. Jediný problém – jak bezpečně převézt.
Tip: duté předměty vycpat třeba kousky ošacení, zabalit do jiné textilie a uložit do plastové krabice a tu na cestu vložit doprostřed báglu.
Oděvní součástky. V úvahu přicházejí asi jen trička, ale ta nemají punc originality. I když je desén na nich „nikaragujský“, nejedná se o ruční práci, ale sériový tisk. Skutečné ručně zhotovené oděvy (haleny a podobně) bývají někdy z pro nás nevyhovujících syntetických materiálů, jejich cena je vysoká a upotřebení v evropské společnosti sporné. Ale to je otázka osobní volby každého,
Kůže a kožené výrobky (opasky, pásky, kabely, kabelky, peněženky)
Tabákové výrobky: doutníky, doutníčky, cigarety (v souladu s povoleným množstvím pro vývoz)
Koření. V Nikaragui lze ve všech samoobsluhách levně koupit různé kořenící omáčky. Dobrým tipem jsou zelené omáčky, salsa verde, ostré „jako čert“. Některé se dovážejí i k nám, ale prodávají se za ceny o řád vyšší.
Káva (zrnková nebo mletá).

Nejzajímavější místa Nikaraguy

Bluefields: Typicky karibská metropole oblasti jižního Pacifiku na pobřeží Karibiku. Zajímavá příroda (řeky, kanály, džungle). Etnické obyvatelstvo, smíšená kultura, kostel moravské církve založený Moravany.
Corn Islands: Dva ostrovy v Karibiku při nikaragujském poběží. Koupání, rybolov, krásná příroda.
Estelí: Město na severu země. Díky tomu, že jím prochází panamerická dálnice, je snadno dostupné. Pěstování kávy a tabáku.
Granada: Turistické centrum Nikaraguy. Výstavné a zachovalé koloniální město s bohatým kulturním životem a se skvělými příležitostmi k outdoorovým aktivitám. Víc v samostatném článku
Hinandega: Bavlna, rum a cukr – hlavní komodity oblasti. Poblíž koloniální loděnice v El Realejo.
La Paz Centro: Centrum ruční hrnčířské výroby. Víc v článku o regionu Masaya.
Laguna de Apoyo: Jezero v regionu Masaya s křišťálově čistou vodou, národní park, možnosti relaxace. Víc v článku o oblasti Masaya.
Leon Viejo (Starý Leon): Vykopávky na místě původního Leonu zničeného erupcí sopky Motombo. Archeologické muzeum a archeologická park v prostoru vykopávek. Víc v samostatném článku o Leonu.
Leon: Koloniální město vystavěné „na podruhé“ (ruiny původního Leonu lze navštívit). Univerzitní centrum země, „první město revoluce“ (míněno období občanské války). Město s propracovaným sociálním systémem, který je propojená s aktivní zábavou turistů. Sopečná turistika, surfování. Víc v samostatném článku.
Managua: Hlavní město Nikaraguy u jezera Managua. Víc v samostatném článku.
Masaya: Největší nikagujská tržnice s ryze národními řemeslnými výrobky. Víc v článku o oblasti Masaya.
Ostrov Ometepe: Ostrov uprostřed rozsáhlého sladkovodního jezera uprostřed Nikaraguy. Víc v samostatných článcích o ostrově Ometepe a o aktivitách při pobytu na ostrově.
Petroglyfy u obce Cailagua. Za pomoci Evropské unie budovaný přírodní park, naleziště petroglyfů z předkolumbovské éry. Malé archeologické muzeum v etnicky zajímavé obci. Víc v článku o oblasti Masaya.
Rivas: Především důležitá křižovatka při cestě do San Juan del Sur a na ostrov Ometepe. Město spojené s historií osidlování. Víc informací v článku o San Juan del Sur.
San Juan del Sur: Mezinárodně navštěvované přímořské letovisko. Koupání, výlety lodí, cyklistika, surfování. Víc v samostatném článku.
Sopka Masaya. Za příznivé situace lze na sopku vystoupat a pohlédnout do „brány pekel“, jak se jícnu stále aktivního vulkánu místně říká. Víc v článku o oblasti Masaya.

Jazykové okénko

Nikaragua, Managua a jiné místopisné názvy končící na -a se v českém textu skloňují podle vzoru žena.

nominativ	Nikaragua, Managua
genitiv	Nikaraguy, Managuy
dativ	Nikaragui, Managui
akuzativ	Nikaraguu, Namaguu
vokativ	Nikaraguo, Managuo
lokál	Nikaragui, Mahagui
instrumentál	Nikaraguou, Managuou