Granada: Národní turistické centrum

Kdyby nic jiného z Nikaraguy, tak Granadu zcela jistě ano. Granada je asi nejpozoruhodnější nikaragujské město. Je obdivuhodně výstavné a má nezaměnitelnou atmosféru. Granada žije. Žije především soudobým uměním. Také však outdoorovými aktivitami. Granada je k turistům vstřícná. Nabízí pohodlí, všestranné aktivní vyžití, bezpečí. Tak znovu: Kdyby nic jiného z Nikaraguy, tak Granadu zcela jistě ano.

Granada: Koloniální domy na Centrálním náměstí

Granada nazvaná po Granadě

Granada je nejstarší město v Nikaragui pocházející z období kolonizace. Leží na severozápadní straně jezera Nikaragua, Lago Cocibolca. Je pradávným a věčným rivalem města Leonu. Název Granada dostalo po svém španělském „kmotru“ (v historických souvislostech).

V koloniálním období byla nikaragujská Granada prosperujícím obchodním městem dopravně spojeným s přístavy v Atlantickém oceánu (přes jezero a řeku San Juan). Jako všechny po vodě přístupné bohaté aglomerace, trpěla Granada mnohými bitvami a invazí anglických, francouzských a nizozemských dobyvatelů, kteří se pokoušeli převzít kontrolu nad Nikaraguou.

Nikaragua, Granada: pohled z okna ve věži katedrály.

Granada: Dobrá adresa

I v současné době je Granada obchodním centrem. Předmětem obchodu jsou dřevo, zlato a stříbro, a tyto komodity neztrácejí na ceně. Ekonomika Granady roste i proto, že se stala národním turistickým centrem.

Do roku 2007 panoval velký boom obchodu s nemovitostmi. Evropští a američtí investoři skupovali domy, které renovovali a přeměnili na bydlení pro důchodce nebo rekreační objekty. Do Granady plynul zahraniční kapitál, který byl očividně efektivně využit. Místní jsou se životem v Granadě spokojeni. A turisté zde velice rádi ponechají část svých financí vyčleněných na dovolenou.

Granada: Do města je snadné dostat se autobusem.

Do Granady ideálně autobusem

Do Granady se cestující pohodlně dostane autobuse z hlavního města Managuy. Jezdí přibližně každou půl hodinu z nádraží Mercado Huembes nebo ze stanice La UCA. Do Granady jezdí rovněž přímé autobusy z přístavu San Jorge, takže lze do města přejet po návštěvě ostrova Ometepe.

Dříve jezdil do Granady také vlak, ten však byl v době Violety Chamorro zrušen. Bývalé nádraží nyní slouží jako technická škola.

Kdo se po Nikragui pohybuje vozem, dojede do Granady z kteréhokoliv silnicí vybaveného místa. Hlavní cesty jsou ve velmi dobrém stavu.

Granada, hala/ranní jídelna levného penzionu.

Trochu jiná filozofie

Že je Granada národním turistickým centrem se projevuje mimo jiné na možnostech ubytování. Zatímco v našich krajích by podobná „nálepka“ znamenala vyšroubované ceny a téměř nemožnost sehnat někde volný pokoj, v Granadě to tak není.

Dormitory od sedmi dolarů i se snídaní. Podle nároků turisty ceny stoupají, ale to je normální jev. Penziony jsou moderně hygienicky vybavené, klimatizované. V hostelech se schází báječná internacionální společnost a panuje v nich velmi příjemní atmosféra. Ačkoliv – taková je v celém městě.

Granada: Movitější turisté rádi hojně využívají kočárové prohlídky města

Granada: prohlídka města začíná

Turisticky atraktivní – a turisty hojně využívané – nájemní vyhlídkové kočáry. Jejich trasy projíždějí napříč městem – od hranice k hranici ntravilánu. Projížďka krásná, ale ne právě levná. Za 90 minut trvající prohlídku cestující zaplatí 30 dolarů.

Ale ono to jde i bez kočáru. Ulice Granady tvoří pravoúhlá síť:

jih – sever avenidy,
východ západ calle.

Ulice jsou pojmenovány. Orientace (s mapou v ruce) je proto snadná, i když se turista někdy „nachodí“. Mapy se seženou na recepcích ubytovacích zařízení, v informačních a cestovních kancelářích – všude.

Centrální park, živé srdce Granady

Centrum Granady sice tvoří náměstí, jako v jiných historických městech. Ale to zdejší je přetvořeno na živý park. Vroubí jej opravené domy s koloniálními balustrádami, zde stojí hlavní granadský chrám – katedrála se zrekonstruovanými a novými freskami a s vyhlídkovou věží.

V parteru Centrálního parku jsou místa k odpočinku, vkusné stánky s občerstvením a množství „galerií pod širým nebem“. Výtvarná díla převládají nad obvyklými cetkami pro turistu. Má to opodstatnění. Granada má mimořádnou tvůrčí základnu.

Casa de los Tres Mundos

V bloku přiléhajícím k severní frontě náměstí/parku se nachází Casa de los Tres Mundos, Studio pro tisk a uměleckou galerii Nadace tří světů. Instituce, kterou může Granadě závidět kterékoliv české město, a mnoho měst celého světa.

Ve zadaptovaném atriovém prostoru je zřízena umělecká škola pro zájemce všeho věku. Celé studio je zdarma otevřeno návštěvníkům. Tiskařské dílny, malířské sály, stojany a u nich dospělí učící se základům kresby, koncertní sály a nich se malí pianisté moří se se škálami. A na všech svislých plochách obrazy, kresby, tisky, grafiky... „Tady bych se chtěl učit malovat,“ pomyslí si jeden. „Tady bych chtěl pracovat jako dobrovolník,“ zatouží druhý. Vše možno. Granada je město nadací a dobrovolníci se sem sjíždějí z celého světa.

Casa de los Tres Mundos je mezinárodní kulturní centrum, které propaguje, podporuje a propaguje kulturní projekty v Nikaragui a Střední Americe.

Něco ze starší historie Granady

V Granadě je šest kostelů: katedrála, La Merced, Guadalupe, Xalteva (na snímku) , San Francisco a María Auxiliadora. Stylově jsou velmi odlišné, a proto turisticky atraktivní.
Pevnost Fuerte La Polvora postavená v roce 1748. Několik historických exponátů, zachovalé nádvoří. Je možno vystoupat na nevysoké věže pro vyhlídku na město.

Nikarague, Granada, stará tržnice a tržiště

Tržiště, tržnice a hypermarket

Tržiště je místo, které turista nemůže minout. Ulice Calle El Comercio je tak přeplněná, že to snad už víc nejde. Obchody, stánky, markety, nakupující, prodávající, turisté, motorky, kola. Prodává se tu naprosto všechno, a to každý den kromě svátků.

Turista se chce zastavit a prohlédnout si zajímavou budovu staré kryté tržnice, ale vytvoří jen bariéru v proudícím davu. Poblíž staré tržnice je i moderní klimatizovaný super/hyper market, kde se dobře a v relativním klidu nakupuje.

Ve městě, a přece v přírodě

Granada leží na břehu jezera Nikaragua (Cocibolca) a jezero k životu ve městě naprosto „organicky“ patří. Vycházky k jeho břehům patří k oblíbené rekreační zábavě místních i turistů. Cocibolca je desáté největší sladkovodní jezero na světě.

Podél břehu vede Centro Turistico, promenádní cesta parkem s bary a restauracemi. Pláže tu jsou čistší než ty přímo u města. Možnost nákupu místních potravin všeho druhu. Oblíbené jsou výlety lodí. Objednat si je lze v mnoha cestovních kanceláří v Granadě. Třeba v Leo Tours.

Stalo se

V malém úzkém a trochu přeplněném obchodě na Calla la Calzada, Parque Central, 1½ c E, což je ulice přiléhající k Centrálnímu náměstí/parku, si dva čeští turisté vybírali pohlednici. Světlé tváře, vlasy a oči, neznámá melodie slovanské řeči. „Odkud jste přijeli?“ byla první otázka prodavače. „Republica Checo? Znám! Tak to vám musím něco ukázat.“

Na stěně měl mapu světu zaplněnou bankovkami příslušných států. V kolečku Prahy za růžek přišpendlena zelená stovka s Ámosem. „Ještě počkejte, jen chvilku,“ říká anglicky. Ze štosu na stole vybral sešit „C“ s ručně seřezanými abecedními záložkami. V záložce Checo – český zápis nějakého Ostraváka spokojeného s jeho službami.

Leo Tours v „kamrlíku“jako dlaň

Prodavač pohlednic nebyl prodavačem pohlednic, ale majitelem zavedené turistické kanceláře. Koncesní listinu má vyvěšenou hned vedle té mapy s bankovkami.

„Enthusiastic locally owned business that offers all the usual options – Las Isletas boat tours Mombacho and a full-day trip to Masaya – as well as some interesting visits to local communities.“ Tak o Leově službách píše Lonely Planet.

Takže až budeš v Granadě, zastav se u Lea. Sjednat si třeba vodácký výlet, průvodce na sopku, mapku Granady – a nebo jen na kus řeči. Bude mít radost z třetího zápisu v oddílu Republica Checo.

Granada: Ne náhodou „národní turistické centrum“