Opatrnosti v Kostarice není nikdy dost

Kostarika je krásná země na dálku vonící exotikou. Kdo do Kostariky – a střední Ameriky vůbec – cestuje poprvé, bude v některých ohledech překvapen. Kostarická města a historické památky vypadají jinak, než v profesionálních cestovatelských filmech. A dále: Kostarika je země víc civilizovaná, než si mnohý představuje.

Na výlet do Kostariky je nanejvýš vhodné předem se připravit už z domu. V tom případě se cesta stane nezapomenutelným zážitkem. Kdo o poměrech v zemi nic neví, může si odvézt zkušenosti, bez nichž by se býval raději obešel.

Kostarika: Ve svátky je vše naruby

Ačkoliv je Kostarika z východu omývána Karibským mořem, nějakou „rozevlátou karibskou kulturu“ v ní neočekávejme. A jestli, pak je tam „importována“ americkými turisty.

Kostarika byla v 16. století kolonizována katolickými Španěly, a to v celé zemi zanechalo nesmazatelnou stopu. Podle zveřejňovaných údajů má víc než 76 procent obyvatel příslušnost k římskokatolické církvi. A jsou katolíky skutečně praktikujícími – mladí, staří. Však také nejvíc slavenými státními svátky jsou ty, které vycházejí z katolických tradic.

Je báječné nějakou fiestu v Kostarice zažít. Jen na ty dny nesmíme nic důležitého plánovat.

Svátky a statní svátky v Kostarice

1. ledna: Nový rok
19. března: Svátek svatého Josefa, patron hlavního města San José
11. dubna: Juan Santamaría: Juan Santamaría (29. srpna 1831 – 11. dubna 1856) oficiálně uznávaný národní hrdina-voják. Národní svátek v Kostarice dubna k připomíná jeho smrt.
pohyblivý svátek: Zelený čtvrtek a Velký pátek (Velikonoce, Semana Santa): Oslavy se táhnout už od Květné neděle a vrcholí velikonočním triduem. Žádné „ejchuchú“, ale ukřižování, smrt a vzkříšení Ježíše věřící zaníceně prožívají. Úřady a instituce nefungují od Zeleného čtvrtka do úterý příštího týdne.
1. května: Den práce
25. července: Připojení provincie Guanacaste, jedné ze sedmi kostarických provincií. Je druhou největší provincií Kostariky.
2. srpna: Svátek Panny Marie Andělské (Nuestra Seňora de Los Angeles). Až na dva miliony věřících putují v ten den do Cartaga, kde je na místě mariánského zjevení postaven hlavní poutní kostel země (viz samostatný článek).
15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie, Den matek, které jsou v zemi ve velké úctě.
15. září: Den kostarické nezávislosti
12. října: Den Krištofa Kolumba, první spatření Nového Světa, slaví se i v jiných zemích kontinentu.
2. listopadu: Dušičky, Památka všech věrných zemřelých. (Není na seznamu státních svátků uveden, ale všechno je v ten naruby).
25. prosince: Vánoce

MZV: Doklady a celní omezení

Jaké doklady jsou do Kostariky třeba, s jakou platností, a všechny další formální nezbytnosti jsou k nalezení na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky www.mzv.cz.
Ze všeho nejdůležitější je stránka s poněkud zavádějící hlavičkou Velvyslanectví České republiky v Mexiku. Informace na ní se ale opravdu týkají Kostariky.
Další důležité oficiální informace jsou uvedeny ZDE.

K tomu jen několik praktických zkušeností:

Cestovní pas je dobré si doma ofotit a vytisknout na papír.
Ostatní potřebné doklady (letenky, potvrzené o rezervacích, pojištění a podobně) je dobré rovněž oskenovat a umístit na virtuální úložiště (včetně kopie pasu). Nejjednodušší to je třeba do svého poštovního účtu.
Záloha v telefonu nebo na flešce také nic nestojí.

Na stránkách MZV ČR je cestujícím do Kostariky doporučeno uložit si originál pasu na velvyslanectví v San José a dál cestovat s potvrzenou kopií, a nebo pas nechat alespoň v hotelovém trezoru.

Jinou (zkušeností ověřenou) možností je nechat originál pasu ve „velkém“ batohu, jestliže je člověk ubytovaný na několik dní. Papírovou kopií pasu se mohu v krizi alespoň nějak prokázat. Doložit originál pak není problém v kteroukoliv dobu.

„Bez peněz do města lez“

Oficiální měnou Kostariky je kolon (colón). Cestující se ale bez colónů naprosto obejde.

Při placení hotovostí (toalety, vstupy, autobus, pouliční prodej, malé restaurace) je všude možno platit americkými dolary.
V obchodech zase kartami.

Potřebné colóny lze vybrat z bankomatu. Pozor, některé bankomaty mají informace jenom ve španělštině. Když bankomat nevezme kartu, raději neopakuj transakci, a najdi jiný bankomat.

Naprosto bezpečné je vyměnit peníze v kostarické bance. S eury ale může být potíž. Je rozumné v Česku směnit koruny za dolary – malé bankovky (jedna, pět, deset dolarů). Bankovky nesmějí být sebeméně poškozené. Je vhodné nejdřív zajít do české banky s výčetkou bankovek, aby je mohli objednat. Cestovat se stodolarovkami není rozumné, právě tak, jako měnit colóny v Kostarice na ulici.

Osvědčila se praxe peníze rozdělit na tři části.

Tu největší nechat ve velkém báglu (nebo v trezoru).
Příruční peníze mít „na těle“ – část třeba v peněžence,
druhou část v nějaké uzavíratelné kapse.

Když tě na ulici oberou, nesáhnou do obou skrýší a ty se neocitneš bez peněz.

Panamsko-kostarická hranice, hraniční pásmo

Pěšky „územím nikoho“

Protože jsme v Evropě již odvykli vnímat hranice mezi státy, je pozemní přechod hranice silným zážitkem. Hraniční pásmo – „země nikoho“ – je například mezi Panamou a Kostarikou několik set metrů široké. Jestliže jsi k hranici přijel autobusem, musíš pásmo překonat po svých. Nebo si lze najmout (předražený) tuk-tuk, motorikšu s řidičem.

Vzhledem k bezproblémovým způsobům platby v Kostarice, nejsou hranice tolik obklopovány veksláky, jako v jiných středoamerických zemích. Ale i zde to zkoušejí. Neměnit, neměnit. Vždyť ani nevíš, jak colóny vypadají.

Do Kostariky bez ovocné svačiny

Na stránkách MZV ČR je uvedeno, že: „speciální zpřísněné předpisy platí pro dovoz a vývoz rostlin a zvířat.“ K těm rostlinám se vztahuje ještě zkušenost: Při překračování pozemní hranice z Panamy nebo z Nikaraguy nesmí cestující převážet žádné ovoce – ani jeden banán, nic. Při celní a pasové kontrole je turistům prohlížen obsah zavazadel. Důvodem zákazu je ochrana před přenosem jakéhosi ovocekazného hmyzu.

Větší bezpečností rizika je třeba očekávat v davu a na hromadných akcích. Ilustrační fotografie.

Proč by nekradli, u nás také kradou

Pohybovat se po Kostarice s nějakou „sluneční září“ v duši, může přijít draho. Samozřejmě platí, že kostarický lid je vstřícný a přátelský, ale pouliční zloději (či organizované skupinky) jsou mezi nimi také. Proto nejsou bezpečností opatření zbytečná:

Kopii dokladů a část peněz uchovávat v nějaké taštičce (i textilní ) zavěšené přes krk a skryté pod trikem;
žádnou brašnu nenosit přes jedno rameno, řemen vždy křížem přes prsa a v davu brašnu zpředu jistit rukou;
telefon či peněženku s druhou částí peněz a s kartami nedávat do zadní kapsy kalhot;
po setmění se nepohybovat uličkami mimo hlavní třídy a nikdy ne sám.
Další doporučená bezpečnostní opatření – viz stránky MZV ČR.
Nechat si pojistit bankovní kartu proti krádeži a zneužití (služba banky, zkušeností ověřeno, vyplatí se).